Protože mají obě prostě sedavé zaměstnání :)
Pomalu končí zkouškové, které si pořádně ukrojilo jeden a půl měsíce z mého naivně poklidného života. A já jsem každé jídlo a každý vynechaný běh ospravedlňovala tím, že zase začnu, až tenhle stres přejde. No jo, úkolů před sebou mám spoustu, ale "klidnější" čas mi začal...a ono se pořád nic nemění.... moje opsravedlnění, proč sníst balíček sušenek po obědě zní.. já vlastně ani nevím, nemám už sílu něco vymyslet.
Ale proč? Proč to dokáže milion obézních kuliček valících se po světě...a já se neodhodlám ani k těm 3 - 15 kg? :D
Nedá se říct, že bych neměla dost motivace...stačí, když se mě přítel dotkne na břiše a já mám asi tak tisíc důvodů, proč bych tam raději nebyla.
Chybí mi běhání, opravdu hodně. Pozná se to i tak, že čím dál častěji mám z ničeho nic nezkroutnou touhu něco rozbíjet o zeď. Nádobí u snídaně, hlavu při pohledu do indexu, ruce při kontrole počtu stránek mé diplomové práce.
Jen jsem z toho pořád dokola a dokola nemocná...nevím, co dělám špatně.. Nejspíš, že běhám jako rychle asi jako slimák, tak mě ta zima prostě dostihne. A tak budu muset počkat do jara. Jenže nervama už se to nebude dát vydržet. Tak přemýšlím o nějakém spinningu, pilates....nebo boxovacím pytli..haha
Chci a musím se do toho zase pustit. A budu se do toho prostě pouštět pořád a pořád, dokud to nezvládnu.
Půjčila jsem si knížku od Cameron Diaz - The body book...
Zvědavě jsem ji prohlížela v knihkupectví, no moje finanční stránka si po vánocích prostě nemůže vyskakovat. Proto jsem zajásala, když mi ji půjčila finančně obdařilejší kamarádka. Ale už nejásám. Znám o tolik lepších knih. Jsem zatím asi ve čtvrtině, ale nějak nemám motivaci číst ji dál a dál.
Je to, jako by tu knihu napsala kterákoli z nás, co někdy fňukala u zrcadla nad nějakým kilem navíc....a pak zvědavě prohlížela články o hubnutí na internetu, místo toho aby opravdu šla cvičit nebo si udělat salát místo palačinek.
A já jsem si uvědomila, že toho znám o hubnutí už tolik. A všechny víme. Už máme představu, kdy bychom měly jíst poslední jídlo, kdy je lepší jíst přes den sacharidy a kdy už je z jídla vynechat. I kolik kalorií má oblíbená čokoládová tyčinka....nejlépe podávaná v tmavém koutě, když nikdo nekouká.
Tak proč je každý jeden den jako nový začátek.... a najednou je celý rok jako sled nezdrařilých začátků...
Snad mě trochu rozveselíš...asi mám pandí depresi nad svým pandím držákem lásky :)
