Tohle jsem dneska ufuňěla:
Zítra už mi snad bude líp a půjdem běhat :) Jen se musím tentokrát pořádně oblíct :)
Jsem do běhu pořád blázen :)) Fascinuje mě, že si narazím čepici, tepláky a funím si to hodinu někde v ulicích...a mám čas přemýšlet :) Sice vypadám trochu jako idiot a nepředpokládám, že by mě chtěl někdo přepadnout, ale pro jistotu mám s sebou pepřák, když běžím sama... Se sluchátky v uších se totiž lekám všeho, co někde vyjde, vyskočí nebo vyběhne :)
A protože jsem malinká, bojím se všeho většího než já...jako hyeny :D
Tak jen takové malé doporučení, člověk se přece jen cítí líp :)
Dnes chci tenhle článek věnovat mé nejmilovanější Gillian McKeith :) Jsem její velkou fanynkou. Možná ji někdo zná z britské verze Jste to, co jíte (You are what you eat). Je totiž autorkou celého nápadu, přepadávat lidem doma lednice :)
A tak se tu o ní asi budu často zmiňovat :)
Za Gillien se do Angile sjíždějí lidé celého světa, aby jim pomohla vylézt z hroších kůží.... no, my zůstanem doma, na to nemáme... máme jen na to číst její knížky :)
Ve svých knihách často zmiňuje 5 hlavních kategorií, do které její pacienti spadají. Každý, kdo se teď podívá do zrcadla a uvidí tam vorvaně, který se jen marně snaží a snaží.... se povinně v některé z těchto kategorií najde :)
Lidé, kteří:
- měli vždycky s váhou trable
- jsou neustále unavení
- trpí potížemi s trávením
- trpí PMS a hormonálními problémy
- jsou ve stresu
Sladkosti a potraviny bohaté na karbohydráty (těstoviny,bílý chléb, rýže apod...) zvyšují v těle hladinu "I-feel-good" hormonů (endorfinů a serotinů). Problém však nastává už ve chvíli, kdy takové potraviny vstupují do našeho těla. Jednoduché sacharidy z těchto potravin vstupují do našeho krevního oběhu příliš rychle a způsobí tak rychlé zvýšení hladiny inzulinu a serotinu v těle.
Pokud se v našem těle objeví náhlý nárůst hladiny cukru, inzulín se snaží ji co nejrychleji odbourat. Čím rychlejší a vyšší nárůst hladiny cukru, tím větší nárůst inzulínu a tím větší je následný propad hladiny endorfinů... Takže se po tabulce čokolády citíme hůř nejen proto, že nevíme, kam rychle ukrýt obal.... ale také proto, že takhle tělo prostě reaguje na naši hloupost a sebere nám endorfiny - hormony štěstí :) A je tu začarovaný kruh..když se cítíme hůř...čím to vylepšujeme??? :(
A proč nestačí, že jsme smutní, ale ještě z toho navíc tloustneme? Jak jsem už zmínila nahoře, když něco sníme, glukóza se dostává do krve. Tělo si z toho něco vezme a pak začne produkovat inzulin tak, aby se hladina glukózy zase snížila do normálu. Inzulín přemění glukózu na glykogen, které se uloží v játrech.
Jenže...co když je naše hladina cukru v krvi jako na horské dráze?? Pokud se do těla dostává nadbytečné množství karbohydrátů a cukrů, tělo musí zvýšit produktivitu inzulínu k jejich snížení....a časem se stáváme vůči určité hladině inzulinu odolní, hladina inzulínu už tedy nestačí a tělo nezvládne všechno přeměnit na glykogen, ale na tuk :(
...Jak jednoduše se to dá vysvětlit, tak jednoduše si můžeme odpovědět na otázku, proč se nám nedaří zhubnout.. Například já, jako student, si uvědomuju, že většina mé stravy je plná karbohydrátů...pečivo ke snídani, těstoviny k obědu, občas pizza k večeři a sladkosti...žádná vláknina ani proteiny... když závidíme štíhlým lidem, které vidíme občas jíst pizzu nebo sladkosti...musíme si uvědomit, že jejich tělo dostává vyváženou stravu a pak prostě není odolné vůči hladině inzulinu, kterou produkuje a stačí jim trocha, aby tělo sacharidy odbouralo.
To moje si zbytek vesele předělá na tuk a já tu pak vorvaňovatím :(
To je důvod, proč musíme víc myslet na to, co jíme.... tělo prostě neoblafneme ani tmavým pečivem :)
Snad se to dalo malinko pochopit...nejsem žádná nutricionistka, jen volně cituji Gillian, která ví, co jí :)))
Hezký večer :)
I
P.S.: Zase trocha motivace, kdyby měl někdo choutky se vším seknout a jít se najíst:
